|
|
| Allcommon - první vynucený report - rozbor hráčských duší (8.5.2005) |
Vážení přátelé,
musím se Vám k něčemu přiznat. vymyslel jsem pro náš web parádní věc. Poslední dobou nám nějak začaly chybět reporty z turnajů a tak jsem vynalezl, že vítěz každého dalšího turnaje ZPL bude mít od nynějška milou povinnost napsat report exkluzivně pro www.portal.czechgamer.com. Jako odměna mu, kromě pocitu vnitřního blaha za vykonanou práci pro portálovou komunitu, bude i legenda, kterou si na svém vítězném turnaji vybral. Neobdrží ji tudíž hned na turnaji, ale až potom, co náš nejvyšší „megaguru“ Zdeněk Čejka schválí jeho report. A Zdeňa, to už je pane korektor! Vím o čem mluvím, zažívám to pravidelně na vlastní kůži. Ještě, že ji mám půjčenou od Bull Hipa.
Můj nápad mě upřímně těšil do chvíle, kdy jsem si uvědomil, že poslední turnaj ZPL jsem vyhrál sám. Inu, alespoň mám příležitost, jak se tak říká, nastavit laťku. Další dobrá zpráva je, že ta hlava omlácená o zeď se mi už zdárně hojí.
Tak po hlavě do toho! Na místě, kde sám patron nimrodů obcoval s lesní zvěří a kde pozůstatky toho obcování dodnes visí na zdech, v hostinci U Huberta, se odehrály líté boje dalšího klání nejprestižnější, nejhonosnější a největší SVĚTOVÉ ligy v Portálu.
Už před samotným turnajem, žhavil každý mozkovnu až na pokraj zmagoření, za účelem sestrojení toho nejďábelštějšího balíčku. Já sám nebyl výjimkou. Až pod vlivem předepsaných sedativ se mi mysl rozjasnila a já jasně zřel nejsilnější commonové karty. Na oltáři se skvěly Volcanic Hammer, Undying Beast, Breath of Life a Walking Tree. Když jsem hledal neexistující kliku od své vypolštářované cely, došlo mi, že Breath přeci jenom trošku ztrácí dech protože na Allcommonu není tak moc co tahat. Hemro mi zase připadalo takové syrové primitivní, podbízející se každému nekňubovi, co jen tak přičichl k portálu. Nu a pak už jen zbývalo uvědomit si, že už jsem zase připoután řemeny k posteli, že v černé barvě je dostatek létajích bytostí a že Salvage a Raise Dead jsou inubátorizující karty…a balík byl na světě.
Pak už jen stačilo utéct z léčebny, stavit se do mateřské školky za těmi, kteří mi rozumí, a pak už jen blaf, ťuk, puk, bžuhehé a začalo se hrát. Můj podmanovaný balík fungoval docela dobře, slibnou budoucnost ukázalo kombo Mind Rot a Salvage, soupeř bez čtyř karet na ruce stává se stále nerudnějším… Ještě musím poděkovat Lovcům, jejichž protáčení mi vyhrálo prakticky všechny duely se zelenými protihráči. No a než v mé domácké léčebně zjistili, že opět chybím u večerního dopování psychofarmaky, vítězství na turnaji bylo mé.
Těsně za mnou, celý turnaj mi funíc na záda, skončil další z chovanců Karel Sucháček. Je to trochu schizofrenní hráč, který se věnuje plnokrevnému Magicu a Portál bere jako svou malou hýčkanou deviaci, takovou bokovku. Jako když si kanibal kromě malé holčičky občas zdlábne i nějaké to kotě nebo štěně. Karlovi se začíná v Portálu velmi dařit. Znáte to heslo všech workoholiků, že všechno je 90% práce a 10% talentu, tak na Karla to docela sedí…jen se ho zeptejte, co už má nahráno z kombinací zelené a červené. Postavil to s menšími potvůrkami, ale hlavně VELMI dobře to hrál. Herní zkušenosti holt nic nevyváží, dokonce ani Burkina Faso je nevyváží a to je co říct, protože Burkina Faso vyváží skoro všechno, třeba i orgány svých občanů, když je nějaký bohatý Amík nebo Evropan potřebuje, aby mohl dál chlastat.
Třetí skončil Richard Balušek, který zvolil černočervené bijce s mottem, raději si trochu připlatím, ale pak už jim natrhnu prdele… Richard preferoval středně drahé, ale zato neunavené borce, jejichž prototypem je Raging Minotaur. K těmto bytostem dodal samozřejmě čištění soupeřových obránců. Richardovy sadistické choutky naštěstí nezabraly úplně na každého. Na mě a mé krvelačné svěřence tedy rozhodně ne. Mnohem horší to s Richardem bývá, když nutí své přátele běhat nahé v místnosti s mnoha hráběmi rozházenými na podlaze a kochá se poslechem násad zasahujících holá těla a výkřiky zraňovaných.
Čtvrtý byl odchycen Rosťa Jošek. Jeho balíčky jsou nápěvy na sále stejné, velmi vražedné téma. Rosťa je pan hráč i na velkých turnajích a mám, portálovým červíčkům, ukázal jak stavět nekompromisní a odvážný Beatdown. Skoro všechno je do dvou man, na počátku hry se do Vás zakousnou Raging Goblin s Křovinořezem a problémy jsou na světě. Rosťův balíček má taktéž brutálně jednoduchou strategii, každá jeho karta je buď rychlá potvůrka na Rosťově straně nebo rychlý konec bytosti stojící na straně opačné. Ve hře je to pak ničím neředěný brutál pod jehož dojmem si nemohu si odpustit poznámku, že pokud Rosťa postupuje v sexu stejně rychle a razantně jako v hraní Magicu, tak to má všechno odbyté rychleji než Večerníček vyháže všechny listy ze svého podpaždí a jeho partnerka ještě týden poté maskuje make upem modřiny.
Pátý dohrál důstojný náčelník Kleki-Peka. Jeho strojově přesná mysl analyzovala tak dlouho všechny možnosti až ji ovládla naprostá temnota a nihilizmus valící se ze Swampů. Kleki-Peka zvolil mono black. Na počátku diskardace, zbytek snad zvládne Undying Beast s kumpány. V Kleki-Pekově mozkovně pak už jen rostla touha získat se svým temným balíkem skalpy všech…a skalpy všech dát na zeď nad postel…a mouchy poletující okolo skalpů všech…a jejich bzučení jako důvěrný přítel v bezesných nocích…takovými směry se ubíraly Kleki-Pekovi choutky. Ještě štestí, že sanitky mají uzamykací dveře a lapiduši jsou o chloupek silnější než rozzuřený Kleki-Peka.
Předposlední byl povolán Velký Guru, jeho strategie byla jasná a megalomanská. JÁ BUDU MÍT TY NEJSILNĚJŠÍ BIJCE VE HŘE! JÁ BUDU PÁN TĚCH MASTODONTŮ!! MNĚ SE BUDE KLANĚT OBŘÍ 3/6 MRKEV!!! K mrkvím a jim podobným zařadil Guru i nezbytné čištění. Záměr to nebyl špatný, leč Zdeňova mírná herní retardace, způsobila, že mu vítězství v rozhodujících duelech vyklouzlo z prstů jako vyklouznou rukověti bičů z prstů jeho dětí vždy, když jim donese z práce nanukáč.
Poslední chorobopis patřil tehdy na sabatu Šaolinovi. postavil červeno černou kombinaci, trochu říznutou landodestrukcí a trochu rychlejší než byla ta Richardova. Myšlenka dobrá, její realizace dobrá, ale Šaolinův stav na turnaji byl bizarně absurdní ovanutý nádechem psychedelického mámení a halucinačního bludu. Posuďte sami. Býval by skutečně vyhrál, ale měl utkvělou představu, že vyhrává…vše co udělal špatně bylo v jeho očích tím nejgeniálnějším. Každá prohra zdá se být triumfem v očích šílencových! Vždyť to není cena útěchy, vy bláhoví, to vavřínový věnec! A slina odkapává z koutku blábolících úst a slina odkapává do klávesnice, jak sám autor přemáhá další záchvat. Kap-kap je to snad pozvánka do věčnosti -kap-kap- je to snad vykuchané tele lakované hleny malověrných -kap-kap- je to snad… ne vy portáloví blázni, to je konec tohoto reportu!
Z pod ledového skotského střiku se loučí Váš blázínek
